Zvuková izolace a vzduchová neprůzvučnost

Pro akustickou pohodu uvnitř budov je třeba zabránit přenosu zvuku z jedné místnosti do druhé. Dělící stěna musí co nejvíce neodražené akustické energie přeměnit v tepelnou energii tak, aby na druhé straně stěny nebyl zvuk vyzařován. Jestliže v první místnosti bude zdroj hluku s hladinou intenzity zvuku , bude hladina intenzity zvuku ve druhé (chráněné) místnosti záviset nejen na izolačních vlastnostech dělícího členu, ale také na vlastnostech přijímací místnosti. Bude-li totiž mít druhá místnost vysokou celkovou pohltivost zvuku A, nastaví se v ní hladina intenzity zvuku  na podstatně nižší úroveň, než v případě malé celkové pohltivosti.

Celková pohltivost místnosti závisí na tom, co je uvnitř místnosti. Když v ní budou lidé, látkové závěsy, …, bude hladina intenzity zvuku v místnosti malá. Když bude místnost ohraničená „holými stěnami“ a navíc bude prázdná, bude se v ní zvuk „mlátit“ a bude v ní hluk.

Označíme-li stupeň vzduchové neprůzvučnosti (tj. vlastnost samotné příčky) R, je nutné pro její určení ze známých hladin  a  zavést korekční člen, který bude respektovat charakter přijímacího prostoru. Rozdíl odpovídajících hladin hluku se nazývá stupeň zvukové izolace D: .

Stupeň zvukové izolace úzce souvisí s koeficientem zvukové průzvučnosti . Tento koeficient je definován výrazem , kde  je intenzita zvuku, který projde do vedlejší místnosti (transferovaná intenzita zvuku) a  je intenzita zvuku původní. V tomto případě ale intenzita prošlá odpovídá intenzitě ve druhé místnosti (tj. intenzitě ) a intenzita původní odpovídá intenzitě zvuku v první místnosti (tj. intenzitě ). Tedy . Víme, že , tedy je možné psát . Stupeň zvukové izolace tedy změříme snadno pomocí dvou hladin intenzity.

Pro určení vlastností samotné příčky je třeba respektovat i ovlivnění hladiny hluku na přijímací straně v důsledku dozvuku ve druhé místnosti. Proto vypočteme stupeň vzduchové neprůzvučnosti R ze stupně zvukové izolace podle (zjednodušeného vztahu): , kde  je plocha dělícího členu (příčky) a A je celková pohltivost.

Zvuková neprůzvučnost pochází z faktu, že zvuk přechází ze vzduchu v první místnosti do příčky a odtud opět do vzduchu ve druhé místnosti. Nedochází tedy k přenosu jinými cestami (konstrukcí budovy, …).