Základní princip technologie IMAX

IMAX (Image MAXimum) je největší filmový superformát všech dob, který sotva kdy bude překonán, protože jít za tyto hranice vlastně nemá smysl.

IMAX je jedním ze systémů využívající formát filmu 65 mm/70 mm. To znamená, že používá 65 mm široký negativní materiál pro primární záznam ve filmové kameře a 70 mm širokou pozitivní filmovou surovinu pro výrobu distribučních kopií filmu. IMAX lze charakterizovat jako formát 15/70, kde číslice 15 vyjadřuje délku strhu danou počtem perforačních otvorů připadajících na jedno obrazové okénko. Mohlo by se zdát, že formát IMAX vypadá jako sedmdesátimilimetrová obdoba 35milimetrového formátu VistaVision. Formát IMAX je ovšem svojí technologií zcela jiný.

Formát VistaVision (viz obr. 225) je jednou z variant filmu formátu 35 mm, který je se pohybuje v kameře horizontálně.

Obr. 225

V systému IMAX se pohybuje jak ve filmové kameře tak v promítacím stroji 70 mm široký film horizontálně. Vzhledem k velmi vysokému strhu se film pohybuje rychlostí velikosti . Strh filmu činí 15 perforačních otvorů, které mají stejné rozměry jako perforace na filmu šířky 35 mm, což odpovídá délce políčka 71,25 mm.

U klasického formátu filmu 35 mm se filmový pás pohybuje rychlostí o velikosti  a běžný film formátu 5/70 se pohybuje rychlostí o velikosti  . Výše uvedená velikost rychlosti filmu formátu IMAX  platí pro standardní obrazovou frekvenci 24 snímků za sekundu. Vysokofrekvenční varianta (tzv. IMAX HD) operuje dvojnásobnou obrazovou frekvencí (tj. 48 snímků za sekundu) a filmový pás se pohybuje promítacím přístrojem rychlostí o velikosti . Obrazové políčko formátu IMAX je zhruba 3,5krát větší než standardní 70milimetrový film a více než 10krát větší než políčko na klasickém 35milimetrovém filmu. Políčko o rozměrech 52 mm a 70 mm má srovnatelnou velikost jako střední fotografický formát o rozměrech 6 cm a 7 cm.

Obr. 226

Na obr. 226 je zobrazeno porovnání filmu formátu 35 mm (obr. 226a)), filmu formátu 70 mm (obr. 226b)) a formátu IMAX (obr. 226c)). Šipky zobrazují vzájemný poměr velikostí rychlosti, kterou se filmový pás daného formátu pohybuje v promítacím stroji a ve filmové kameře. Film formátu IMAX se pohybuje horizontálně, zatímco ostatní formáty vertikálně.

Formát IMAX má poměr stran jeho obrazu 1:1,346, což je téměř totožný poměr, jaký má standardní 35milimetrový formát: 1:1,375. Proto IMAX není širokoúhlý formát v pravém slova smyslu, tj. takový formát, jehož poměr stran by byl minimálně 1:1,66, typicky pak okolo 1:2 a více. Vezmeme-li však v úvahu zorné úhly, pod nimiž diváci sledují promítaný obraz IMAX, je situace zcela jiná: IMAX je obří širokoúhlá projekce, a to dokonce ve všech směrech, tedy i na výšku.

Běžné širokoúhlé systémy jsou široké pouze v horizontálním směru.

Projekční plocha se rozpíná ode zdi ke zdi a od podlahy ke stropu speciálně postavených kinosálů s extrémně strmým hledištěm a velkým převýšením sedadel. Kina IMAX jsou koncipována zcela unikátně. Jejich smyslem je zajistit co nejkvalitnější audiovizuální vjem pro každého diváka. Proto byl formulován princip single-row-vision, podle kterého mají mít všichni diváci zaručeny stejné pozorovací podmínky, jako kdyby seděli v jedné řadě v optimální vzdálenosti od promítací plochy, jejíž typické rozměry jsou 20 m a 26 m.

Největší projekční plochu má Panasonic IMAX Theatre v Sydney v Austrálii, která má rozměry 29,5 m a 36 m a tedy plochu .

Tuto promítací plochu lze přirovnat k velikosti hokejové ledové plochy.

Pozorovací úhel promítaného obrazu je v horizontální rovině zhruba  a obří obraz tedy vyplňuje (a dokonce přesahuje) zorný úhel lidského oka. Přesněji řečeno: oblast ostrého vidění a zasahuje až do oblastni periferního vidění.