Zrádnost bažin

Při proudění reálné kapaliny neproudí všechny její vrstvy stejnou rychlostí. Pohybují-li se po sobě dvě vrstvy vzdálené , jejichž velikosti rychlostí se liší o , pak mezi nimi vzniká tečné napětí (tečná síla vztažené na jednotku plochy): - tečné napětí je přímo úměrné změně rychlosti se vzdáleností (a tedy tečené napětí je přímo úměrné velikosti rychlosti smykové deformace). Splňuje-li kapalina tento vztah, jedná se o newtonovskou kapalinu.

Newtonovskými kapalinami jsou voda, benzín, líh, …

Řada kapalin se ale chová jinak, což je částečně způsobeno neostrou hranicí mezi pevnou látkou a kapalinou.

Příklady z praxe: olej, těsto, zmrzlina, smůla, želatina, …; zmrzlina vystupuje u rotující osy šlehače vzhůru, zatímco voda by klesala.

Zrádnost bažin je dána právě tím, že se bažina nechová jako newtonovská kapalina, ale jako tzv. binghamovská (plastická) kapalina. Bude-li tlak tělesa ponořeného v bažině malý, bude malé i smykové napětí, kapalina nebude téci a bažina se bude chovat jako pevné těleso. Takový lehký předmět může ležet na povrchu bažiny a nepotopí se, i když není nadlehčován dostatečně velkou vztlakovou silou. Překročí-li ale tlak jistou hodnotu, začne se bažina chovat jako binghamovská kapalina a těleso se bude nezadržitelně ponořovat, aniž by tomu mohla vztlaková síla zabránit (přestože hustota bažin je .

Pokud by byl člověk v bažině absolutně nehybný, chovala by se bažina jako pevné těleso. Začne-li se však člověk do bažiny ponořovat, bude každý jeho pohyb přispívat k jeho záhubě. Sebemenší pohyb nohy či ruky zvýší reakční silou tlak na kapalinu, k čemuž přispěje i přilnavost a viskozita kapaliny, jejichž překonávání vyžaduje další úsilí. Jakmile se člověk ponoří pod úroveň, při níž vztlaková síla vyrovnává jeho tíhu, je další ponořování nezadržitelné (stačí k němu pouhé dýchání).