Encyklopedie fyziky |
Encyklopedie fyziky |
NASTAVENÍ TISKU (tato tabulka nebude vytištěna) | Zpět k článku | Vytiskni! | |
Komentáře [4x] - Zobrazit | Nadstandardní komentář [2x] - Zobrazit | Definice [0x] |
Ne všechna kmitání začínají v počátečním okamžiku svůj kmitavý pohyb z rovnovážné polohy (viz obr. 5). U takového kmitaní je zřejmé, že oscilátor procházel rovnovážnou polohou před začátkem měření času - procházel rovnovážnou polohou o čas dříve (viz obr. 5).
Obr. 5 |
Jinými slovy: oscilátor byl uveden do kmitavého pohybu a záznamové zařízení, zaznamenávající jeho okamžitou výchylku v závislosti na čase, bylo uvedeno do provozu v čase po rozkmitání oscilátoru.
Můžeme tedy psát: , kde je počáteční fáze kmitavého pohybu, která určuje hodnotu okamžité výchylky (rychlosti, zrychlení) v počátečním okamžiku. Poloha hmotného bodu konajícího rovnoměrný pohyb po kružnici by byla znázorněna vektorem, který svírá s osou x úhel v čase .
V grafu na obr. 5 lze určit čas , v němž oscilátor procházel rovnovážnou polohou, poměrně snadno. Stačí si uvědomit, že argument goniometrické funkce musí být v ten okamžik nulový, tj. musí platit: . Odtud .
Souvislost kmitavého pohybu s rovnoměrným pohybem po kružnici se využívá k symbolickému znázornění veličin kmitavého pohybu (periodických dějů). Veličina je znázorněna vektorem, jehož délka je úměrná velikosti veličiny, a poloha v pravoúhlé soustavě souřadnic je určena počáteční fází veličiny. Tomuto symbolickému znázornění veličin kmitavých dějů se říká fázory, které se znázorňují ve fázorovém diagramu.
S fázory se pracuje stejně jako s vektory!
Po zavedení počáteční fáze kmitavého pohybu, lze přepsat již dříve odvozené vztahy takto: , a . Počáteční fáze výchylky, rychlosti i zrychlení jsou přitom stejné!!!
Mají-li dvě harmonické veličiny stejnou úhlovou frekvenci a počáteční fáze a , můžeme určit jejich fázový rozdíl : . Tato veličina slouží pro posouzení vzájemných vztahů fyzikálních veličin kmitavého pohybu.
Na základě odvozených vztahů závislosti okamžité výchylky na čase, velikosti okamžité rychlosti na čase, … a na základě vlastností goniometrických funkcí je zřejmé, že např. rychlost je fázově posunuta o vzhledem k výchylce.
Existují některé „speciální“ fázové rozdíly:
1. - obě veličiny mají stejnou fázi
2. - veličiny mají opačnou fázi