Střední část orloje

Kolem astronomického ciferníku ve střední části orloje (viz obr. 145) je kruhová galerie plastik, které vytvořila stavební huť Petra Parléře. Všechny plastiky jsou umístěné v horní části astronomického ciferníku a ne všechny jsou identifikovatelné. To mohly způsobit vnější vlivy (vítr, voda, mráz, nečistoty, …) za 600 let trvání orloje a nebo mohly být plastiky už původně koncipovány nezřetelně, aby divák musel využít svou fantazii.

Na vrcholu se nachází odpočívající lev, který má i na orloji tutéž pozici jako ve všech mytologiích a symbolikách: král zvířat. Nedaleko od něj je pes, pravděpodobně první domestikované zvíře člověka. Pes symbolizuje bdělost, ochranu a věrnost.

Pes u nohou rytíře na náhrobcích symbolizuje přirozenou smrt, zatímco lev násilnou smrt v boji.

Na spodní polovině je kočka, která by též mohla patřit do ochranné linie kohout - anděl (obě sochy v horní části orloje) - lev - pes. Kočka je symbolem nezávislosti, falešné lísavosti a úskočnosti. Na orloji má jako jediné zvíře vztyčenou hlavu (i když deformovanou). Na západní části ciferníku se pak nachází další kočka - panter nebo tygr.

Vedle lva se nachází figurka s hadím tělem a špičatou čepicí ve tvaru kužele. Ta se stala symbolem svobody už v antickém Řecku, kde pán předáním čapky uděloval otrokovi propuštění, volnost a svobodu. Parléřovská huť možná vnímala tento symbol jako proměnu z přízemního a nečistého hada na člověka. Jiný symbol hada na orloji již není.

Hadi a jim podobní draci nemají jen negativní význam. Už od antiky je Asklépiův had symbolem lékařů a lékárníků. Wales má na vlajce také draka - krásně červeného.

Dráčci na orloji jsou také. Nacházejí se u paty střední části orloje pod astronomickým ciferníkem, který zdánlivě podpírají.

Na orloji jsou také maskarony - fantaskní obličeje s ďábelskými výrazy, které jsou typické pro gotické katedrály. Bývají umístěny velmi vysoko a odrazují a zahánějí vnější nebezpečné vlivy. Většinou bývají v blízkosti chrličů. Maskarony mají ale také fyzikální význam: chrání zdivo před vlhkostí, protože na jejich členitém povrchu probíhá vypařování vody snadněji, než na jednolité ploše zdiva. Na orloji mají podobu spícího netopýra s pověstí upíra a žáby. Ta představuje křesťanský symbol hříchu a kacířů, kteří jako žáby setrvávají v bahně a jen kvákají své nepravdy. Dalším nočním tvorem je ježek, který je považován za ochránce domácího štěstí, ale převládá u něj mlsnost, lakota a hněv. Znetvořená tvář a divý muž již uvedená varování před temnými silami jen zvýrazňují.

Pod astronomickým ciferníkem se uprostřed nachází ďábel, který není na obr. 145 kvůli železným zábranám příliš vidět (na obr. 146 je vidět v detailu lépe). Má zvířecí tvář, nastražené uši a hrozivě vypoulené oči. Podobně vypadá i na žaludském esu z Čech z roku 1506. Na současných kartách se jeho podoba příliš nezměnila.

V této části se nacházejí ještě čtyři další sochy dominující spolu s astronomickým ciferníkem této části orloje. Tyto sochy se každou celou hodinu při průvodu apoštolů pohybují:

1.    Marnivec se shlíží v zrcadle;

2.    Lakomec s měšcem kroutí hlavou, že ještě nechce odejít z tohoto světa;

3.    Smrtka (zvaná též Klapáček) zvoní umíráček, odměřuje přesýpacími hodinami čas zúčtování a kývá přitom na Turka;

4.    Turek s loutnou pohybem hlavy odmítá smrtku.

Marnivec, Lakomec a Turek symbolizují lidské neřesti marnivost, lakomství a rozkoš.

Obr. 145

Obr. 146

Ke střední části orloje patří ještě lávka pro orlojníka, která vede ke dveřím vedoucím dovnitř orloje.