***„Speciální“ cívky

Je-li cívka tvořena jedním závitem (resp. se jedná o cívku jejíž délka je vzhledem k průměru závitů zanedbatelná), pak pro velikost magnetické indukce ve středu kruhového závitu o poloměru r, kterým prochází proud I, platí: . V praxi se používají cívky různého tvaru a provedení. Výpočet velikosti magnetické indukce těchto cívek není zcela triviální, vždy ale závisí na hustotě závitů a na proudu v cívce.

Technickým problémem je vytvoření homogenního magnetického pole. Poměrně slabé, téměř homogenní magnetické pole lze získat dvojicí úzkých kruhových cívek se společnou osou, jejichž vzájemná vzdálenost je rovna poloměru cívek. Nazývají se Helmholtzovy cívky (pojmenované podle německého lékaře a fyzika Hermanna von Helmholtze (1821 - 1894)) používají se např. ve Wehneltově trubici, která umožňuje pozorovat pohyb elektronů v magnetickém poli. Dále se v praxi používají speciální prstencové cívky (toroidy). Jsou-li jejich závity navinuty těsně vedle sebe, je magnetické pole soustředěno jen v dutině cívky a magnetické indukční čáry mají tvar kružnice se středem v ose prstence. Magnetická indukce má ve všech bodech stejnou velikost a platí pro ní stejný vztah jako pro solenoid.