Objemová teplotní roztažnost

Se změnou rozměrů těles se mění také jejich objem. Tento jev nazývá objemová teplotní roztažnost. Uvědomíme-li si, že objem (resp. změna objemu) tělesa je úměrný třetí mocnině délky (resp. změny délky) tělesa, je možné psát: , kde  je počáteční objem tělesa a V objem tělesa, na který se počáteční objem změní při změně teploty o .

Při odvozování jsme předpokládali izotropní těleso, tj. ve všech směrech má stejnou hodnotu součinitele teplotní délkové roztažnosti, a dále jsme zanedbali členy vyšších řádů (kvadratické, kubické) vzhledem k typickým hodnotám . Veličina  se nazývá teplotní součinitel objemové roztažnosti, . Součinitel teplotní objemové roztažnosti závisí na druhu látky, z níž je pevné těleso vyrobeno, ale i na teplotě. Pro malé teplotní intervaly je možné ho považovat za konstantní.

Uvedené vztahy pro délkovou a objemovou teplotní roztažnost lze použít i pro zkrácení těles, které nastane pro . U monokrystalů se projevuje při teplotní roztažnosti anizotropie, tj. např. koule se po zahřátí změní na elipsoid.