Rovnoměrný pohyb

je takový pohyb, při němž hmotný bod urazí za libovolné, ale stejné, časové intervaly stejné úseky dráhy. Zaznamenáme-li tyto uražené úseky dráhy do tabulky a poté vyneseme do grafů, získáme závislosti uvedené na obr. 14 a obr. 15. Grafem závislosti uražené dráhy na čase je polopřímka svírající s vodorovnou osou ostrý úhel (která prochází počátkem začínal-li pohyb z klidu). Grafem závislosti velikosti okamžité rychlosti na čase je rovnoběžka s vodorovnou osou.

Obr. 14	Obr. 15

Na obr. 16 a obr. 17 jsou znázorněny grafy závislosti uražené dráhy na čase a závislosti velikosti okamžité rychlosti na čase pro případ, kdy hmotný bod v čase (začátek sledovaného úseku) měl uraženou dráhu . Závislost uražené dráhy na čase pak lze popsat vztahem .

Automobil jel z Prahy do Ostravy přes Hradec Králové. V Praze řidič vynuloval ukazatel aktuální uražené dráhy a vyrazil na cestu. V Hradci spustil časomíru a měřil čas, za který dojede do Ostravy. Celková dráha automobilu v libovolném čase po spuštění časomíry, je rovna vzdálenosti Praha - Hradec Králové zvětšené o dráhu, kterou urazil automobil za příslušný čas, tj. .

Na obr. 18 a obr. 19 jsou pak znázorněny příslušné grafy pro případ, kdy se hmotný bod začne pohybovat ze zvoleného počátku dráhy až po čase Závislost uražené dráhy na čase lze popsat vztahem .

Běžci, který startoval na atletických závodech ze startovního bloku, se po startu do bloku zasekla tkanička od bot. Než jí odmotal, uplynul určitý čas. Dráha, kterou běžec urazil po vyproštění tkaničky v určitém čase, je dána velikostí rychlosti běžce a času, po který běžec skutečně běžel.

U pohybu rovnoměrného přímočarého je stále stejná velikost i směr rychlosti. Rychlost má tedy směr přímky, po níž se hmotný bod pohybuje. U pohybu rovnoměrného křivočarého se zachovává pouze velikost rychlosti. Její směr se mění - v každém bodě má směr tečny k dané trajektorii hmotného bodu.

Obr. 16	Obr. 17	Obr. 18	Obr. 19