Encyklopedie fyziky |
Encyklopedie fyziky |
NASTAVENÍ TISKU (tato tabulka nebude vytištěna) | Zpět k článku | Vytiskni! | |
Komentáře [0x] | Nadstandardní komentář [0x] | Definice [0x] |
Atomové jádro je tedy tvořeno protony a neutrony. Počet protonů udává protonové číslo (atomové číslo) Z (), počet neutronů v jádře pak neutronové číslo N (). Jejich součet je nukleonové číslo (hmotnostní číslo) A, pro které platí .
Atomové jádro je tedy charakterizováno:
1. hmotností - experimenty ukázaly, že hmotnost jádra vyjádřená v jednotkách atomové hmotnostní konstanty se málo liší od celých čísel; proto bylo zavedeno hmotnostní číslo A, které udává hmotnost jádra vyjádřenou pomocí této atomové hmotnostní konstanty. U přírodních prvků se ale jedná o hmotnost směsi různých izotopů, a proto se může číslo A od celých čísel lišit.
2. nábojem - který objevil při svých pokusech Rutherford a který je celočíselným násobkem náboje elektronu, přičemž tento násobek udává polohu prvku, jehož jádro zkoumáme, v Mendělejevově periodické soustavě prvků
Složení jádra je pak možné vyjádřit pomocí symbolu , kde X je značka daného chemického prvku. Značka je zde ale v podstatě nadbytečná, neboť daný prvek je plně charakterizován protonovým číslem Z. Daný symbol může označovat jeden nuklid, 1 mol nuklidu, jeden atom nuklidu, jádro, … podle kontextu. Může také vyjadřovat atomární iont (tj. atom zbavený nebo obohacený o jeden či více elektronů) - např. , … Analogicky lze také uvažovat atom či jádro v excitovaném (vybuzeném) stavu s větší vnitřní energií, což značíme .
Hmotnost elektronu je ve srovnání s hmotností nukleonů velmi malá. Platí: , , .