Zajímavosti kolem kalendáře

Jednou ze zajímavostí jsou názvy měsíců. Kromě češtiny má němčina, angličtina, italština, španělština, … podobné výrazy pro daný měsíc. Zajímavější ale je, že např. z názvu desátého měsíce října je slyšet číslice osm (October), z názvu listopadu devítka (November) a z názvu prosince pak desítka (December). Původ tohoto označení pochází už ze starověkého Říma, kde kalendář začínal 1. března, neboť to byl den nástupu senátora do svého úřadu. To vysvětluje nejen uvedenou spojitost názvů měsíců s číslicemi, ale též skutečnost, že přestupným měsícem (a měsícem s nejmenším počtem dní) je únor, tj. poslední měsíc v (římském) roce.

Názvy měsíců byly většinou odvozovány od jmen bohů a bohyň (např. červen - bohyně Juno). Červenec (July) dostal své jméno po Juliovi Caesarovi. Po něm nastupuje na trůn Augustus, po němž je pojmenován další měsíc - srpen. Z důvodu Augustovi ješitnosti má srpen stejně dnů jako červenec a porušuje tak pravidelné střídání měsíců se 30 (resp. 28 či 29) dny a s 31 dny.

Všechny tyto údaje jsou řádně dokumentovány v kronikách a dalších písemnostech.

Další zajímavostí je, že v počítání let od narození Krista neexistuje rok 0, tj. prvnímu roku našeho letopočtu (po Kristu) předchází bezprostředně první rok před naším letopočtem (před Kristem). To je třeba brát v úvahu při výpočtu délek časových intervalů, které obsahují počátek letopočtu.