Granule a supergranule

Sluneční povrch je pokryt granulací - bublinami horkého plynu, který vyvěrá na povrch rychlostí zhruba . Mezi nimi se objevují přibližně stejně rychle klesající proudy chladnějšího plynu. Průměr granulí je řádově tisíce kilometrů. Granulace je vyvolána stejným efektem, který uvádí do pohybu např. vařící se vodu, vzduch nad ohřátou asfaltovou silnicí, … Granule vznikají a zanikají v řádu několika minut.

Kromě granulace, která je viditelná v bílém světle, existuje ještě supergranulace, která je vidět pouze v některých spektrálních čarách. Jedná o zrnění povrchu vyvolané značnými teplotními rozdíly v hlubších vrstvách Slunce. Supergranule mají průměr asi 30krát větší než granule a přežívají v průměru jeden den. Pohyby v supergranulaci mají velikosti rychlostí řádově  a jsou převážně horizontální.

Granule a supergranule mají svůj původ také v magnetickém poli Slunce.