Encyklopedie fyziky |
Encyklopedie fyziky |
NASTAVENÍ TISKU (tato tabulka nebude vytištěna) | Zpět k článku | Vytiskni! | |
Komentáře [0x] | Nadstandardní komentář [1x] - Skrýt | Definice [0x] |
Zemská atmosféra obsahuje objemově přibližně 78 % a 21 % , zbytek tvoří Ar, , vodní pára a další plyny. Toto chemické složení je důsledkem fotosyntézy, neboť v původní atmosféře, kterou Země měla krátce po svém vzniku, žádný kyslík nebyl. Postupně se vyvinula druhá atmosféra a třetí atmosféra.
V porovnání s poloměrem Země je tloušťka atmosféry velmi malá: 99 % procent vzduchu je obsaženo ve výšce do 35 km. Ve srovnání s Venuší, která má také atmosféru, má atmosféra Země menší hustotu a obsahuje méně než atmosféra Venuše. Zemský je vázán v uhličitanech (ve vápencích, …).
Přestože Zemi nehrozí skleníkový jev v takové míře jako na Venuši, určité znepokojivé známky se již objevují. Podíl v atmosféře se totiž od počátku průmyslové revoluce zvýšil o čtvrtinu tehdejšího množství, protože lidsko spaluje obrovské množství uhlíku vázaného ve fosilních palivech (uhlí, ropa, zemní plyn, …). Současně se od té doby zvýšila i průměrná teplota na Zemi zhruba o .
Životní podmínky jsou velmi citlivé na změny průměrné teploty.
Např. v dobách ledových byla průměrná teplota na Zemi nižší jen asi o a přitom rozšíření živočichů a rostlin bylo zcela jiné, než v současnosti..
Vzrůst průměrné teploty na Zemi i jen o několik stupňů Celsia by měl katastrofální následky: změnil by klima, mohl by způsobit tání ledovců a tím zvednout hladiny světových oceánů, … Proto je skleníkový jev na Zemi považován za vážné nebezpečí.