Zářivý výkon a jasnost hvězd

Množství světla, které na Zem dopadá z hvězd, se udává většinou pomocí jeho energie.

Celková energie, kterou hvězda vyzáří za jednu sekundu, se nazývá zářivý výkon a značí se L.

V optice se tato veličina označuje jako zářivý tok.

Např. zářivý výkon Slunce je .

Nemůže se stát, že dvě hvězdy o stejném zářivém výkonu v různé vzdálenosti od Země pozorujeme stejně jasné, tj. od vzdálenější hvězdy vstoupí do oka pozorovatele za sekundu méně zářivé energie, od bližší hvězdy více. Je to proto, že v případě vzdálenější hvězdy dopadá záření na větší plochu. Proto plochou o obsahu  projde za sekundu méně energie.

Jasnost hvězdy j udává, kolik zářivé energie hvězdy projde za sekundu plochou o obsahu  natočenou kolmo ke směru ke hvězdě: ; .

Zářivá energie procházející určitou plochou za jednu sekundu udává zářivý výkon.

Celý zářivý výkon prochází kulovou plochou o poloměru r a rovnoměrně se na ní rozkládá. Jasnost hvězdy, která se nachází ve vzdálenosti r od Země, tedy je

Právě uvedená veličina jasnost se nazývá přesněji bolometrická jasnost nebo též hustota zářivého toku. V astronomii se někdy též udává tzv. vizuální jasnost, která se na rozdíl od bolometrické jasnosti, týká jen úzké oblasti spektra elektromagnetického záření - světla viditelného lidským okem.