Encyklopedie fyziky |
Encyklopedie fyziky |
NASTAVENÍ TISKU (tato tabulka nebude vytištěna) | Zpět k článku | Vytiskni! | |
Komentáře [1x] - Zobrazit | Nadstandardní komentář [2x] - Skrýt | Definice [2x] - Zobrazit |
Množství světla, které na Zem dopadá z hvězd, se udává většinou pomocí jeho energie.
Celková energie, kterou hvězda vyzáří za jednu sekundu, se nazývá zářivý výkon a značí se L.
V optice se tato veličina označuje jako zářivý tok.
Např. zářivý výkon Slunce je .
Nemůže se stát, že dvě hvězdy o stejném zářivém výkonu v různé vzdálenosti od Země pozorujeme stejně jasné, tj. od vzdálenější hvězdy vstoupí do oka pozorovatele za sekundu méně zářivé energie, od bližší hvězdy více. Je to proto, že v případě vzdálenější hvězdy dopadá záření na větší plochu. Proto plochou o obsahu projde za sekundu méně energie.
Jasnost hvězdy j udává, kolik zářivé energie hvězdy projde za sekundu plochou o obsahu natočenou kolmo ke směru ke hvězdě: ; .
Zářivá energie procházející určitou plochou za jednu sekundu udává zářivý výkon.
Celý zářivý výkon prochází kulovou plochou o poloměru r a rovnoměrně se na ní rozkládá. Jasnost hvězdy, která se nachází ve vzdálenosti r od Země, tedy je
Právě uvedená veličina jasnost se nazývá přesněji bolometrická jasnost nebo též hustota zářivého toku. V astronomii se někdy též udává tzv. vizuální jasnost, která se na rozdíl od bolometrické jasnosti, týká jen úzké oblasti spektra elektromagnetického záření - světla viditelného lidským okem.