Encyklopedie fyziky |
Encyklopedie fyziky |
NASTAVENÍ TISKU (tato tabulka nebude vytištěna) | Zpět k článku | Vytiskni! | |
Komentáře [2x] - Zobrazit | Nadstandardní komentář [1x] - Skrýt | Definice [0x] |
Do kterého místa na hlavní posloupnosti v HR diagramu se hvězda dostane, závisí na hmotnosti hvězdy. Hvězdy s malou hmotností jsou na hlavní posloupnost vpravo dole, zatímco hvězdy s větší hmotností zhruba uprostřed. Doba, po kterou hvězda setrvá na hlavní posloupnosti, je asi stokrát delší než doba, která uběhla od začátku gravitačního smršťování rodící se hvězdy k zažehnutí termojaderné reakce v nitru hvězdy. Stabilní hvězda na hlavní posloupnosti stráví většinu svého aktivního života. Zářivý výkon hvězdy je úměrný třetí mocnině hmotnosti hvězdy. To tedy znamená, že hvězdy o velké hmotnosti spalují svojí hmotu rychleji a její život je kratší ve srovnání s hvězdami, jejichž hmotnosti jsou menší.
Hvězda o hmotnosti Slunce zůstane na hlavní posloupnosti zhruba 10 miliard let, hvězda s hmotností 15krát vyšší jen 10 milionů let (tedy 1000krát kratší dobu).
Jestliže velké hvězdy spalují své palivo rychleji a menší hvězdy pomaleji, pak to znamená, že řádově žijí stejnou dobu.
Zkrátka větší hvězdy více „hýří“ svojí energií.
Během celé doby, kdy hvězda zůstává setrvává na hlavní posloupnosti probíhá v jejím nitru přeměna vodíku na helium pomocí reakcí, které se podílejí na stavbě hvězd. Helium přitom tvoří odpadní materiál jaderných reakcí probíhajících v nitru hvězd.
Jaderné reakce, které probíhají v nitru hvězd, jsou podobné reakcím probíhajícím v jaderném reaktoru jaderné elektrárny. Inspiraci pro stavbu jaderných reaktorů si fyzikové vzali v přírodě - ve hvězdách.
V této fázi (tj. na hlavní posloupnosti) se nalézá i Slunce, které zde setrvá ještě přibližně 10 miliard let.
Existují ale i hvězdy, které se na hlavní posloupnost nedostanou. U nich se totiž termojaderné reakce nezažehnou. Týká se to hvězd, jejichž hmotnost je menší než asi 0,07 hmotnosti Slunce. Při vzniku hvězdy se i v tomto případě materiál vlivem gravitačního působení soustřeďuje v centrální oblasti budoucí hvězdy a tak se i zvyšuje teplota této centrální oblasti. Ale dříve než se zapálí termojaderné reakce, vznikne v nitru hvězdy běžná pevná látka, která další smršťování zastaví. Těmto hvězdám se říká hnědí trpaslíci a lze si je představit jako velmi velké horké planety. Jejich velikost je ale vzhledem k ostatním hvězdám velmi malá, a proto se velmi špatně pozorují. Hnědý trpaslík postupně vychladne a stává se z něj černý trpaslík.