Encyklopedie fyziky |
Encyklopedie fyziky |
NASTAVENÍ TISKU (tato tabulka nebude vytištěna) | Zpět k článku | Vytiskni! | |
Komentáře [1x] - Skrýt | Nadstandardní komentář [1x] - Skrýt | Definice [0x] |
Nejjednodušší praktický případ je bodový zdroj ve volném prostoru.
Takovým zdroje zvuku může být např. letadlo letící vysoko nad zemí.
Zvuk se od zdroje šíří radiálně (centrálně), vlnoplochy jsou kulové. Označíme-li vzdálenost od zdroje r, je intenzita zvuku I dána vztahem: , kde P je akustický výkon zdroje. Pro hladinu intenzity pak dostáváme: . Tento vztah můžeme s využitím vlastností logaritmické funkce upravit do tvaru .
Výraz je nesmyslný, protože se v něm vyskytuje fyzikální veličina včetně jednotky. Matematicky korektnější výraz by byl , kde by byla jakási referenční vzdálenost (např. 1 m), v níž bychom intenzitu zvuku porovnávali s intenzitou zvuku ve vzdálenosti r. Pro běžné výpočty je ovšem uvedený vztah v pořádku.
Tak jsme získali hladinu intenzity zvuku (resp. hladinu tlaku zvuku) jako funkci hladiny akustického tlaku. Vzhledem k tomu, že hladina akustického výkonu se nemá přímo zvukoměrem měřit, můžeme si pomoci změřením dvou hladin intenzit a v odpovídajících si vzdálenostech a od zdroje. Pro tyto hladiny dostaneme: a , odkud pro jejich rozdíl vychází: .
Vzhledem k tomu, že intenzita zvuku klesá s druhou mocninou vzdálenosti od zdroje zvuku, klesá akustický tlak lineárně, tj. .
Pokles hladiny intenzity zvuku (resp. intenzity akustického tlaku) při dvojnásobném zvětšení vzdálenosti ve volném prostoru činí zhruba 6 dB.