Další varianty formátu IMAX

Formát IMAX má několik dalších technických variant, které vycházejí ze stejných formátů a principů.

První variantou byl OMNIMAX®, v současné době označován jako IMAX® DOME. Tato technologie je založena na snímání a projekci ultraširokoúhlým objektivem typu rybí oko s úhlem záběru . Filmová kopie je promítána na hemisférickou plochu podobnou planetáriu. Na rozdíl od běžného planetária je projekční polokulová plocha skloněna o směrem dopředu. Diváci v sedadlech napůl sedí a napůl leží. Opěradla sedadel proto mají robustnější konstrukci a sedadla v předních řadách jsou výrazněji sklopená směrem vzad. Promítaný obraz obklopuje diváky v úhlu  v horizontálním směru a v úhlu  ve vertikálním směru. Prvním kinem využívajícím technologii OMNIMAX se stal Reuben H. Fleet Space Theater v San Diegu v roce 1973.

Na světové výstavě ve Vancouveru v roce 1986 měl premiéru IMAX 3D®, který využívá při projekci polarizace světla a vytváří efekt 3D kina. První filmy byly promítány dvěma promítacími stroji podporujícími technologii IMAX, které byly umístěné vedle sebe. V současné době je používán speciální projektor, který promítá oba obrazy najednou.

Prvním 3D filmem, promítaným ve Vancouveru byl snímek Transitions, jehož námětem byly vlaky a různé jiné dopravní prostředky.

Místo polarizačních filtrů na objektivech promítacího stroje a polarizačních brýlí, lze 3D efektu dosáhnout i elektronickými závěrkovými brýlemi. Jejich základní součástí jsou tekuté krystaly, které střídavě zakrývají světlo dopadající do pravého a levého oka. Toto zakrývání pravého a levého oka je synchronizováno s promítacím strojem.

Modifikací tohoto systému je IMAX ®Solido. Film se promítá z jednoho filmového pásu, na kterém se pravidelně po každém filmovém okénku střídají dvojice obrazů určené pro pravé a levé oko. Oddělení obrazů i tomto případě zajišťují elektronické závěrkové brýle. Aby se zabránilo blikání obrazu, bylo nutné zvýšit promítací frekvenci filmu na dvojnásobek.

Střídání jednotlivých okének filmu pro každé oko by při běžné promítací frekvenci (tj. 24 okének za sekundu) probíhalo dvakrát pomaleji než u běžně promítaného filmu. Aby byl zajištěn stejný interval sledu obrázků pro každé oko, byla frekvence střídání okének na plátně zvýšena na dvojnásobek.

Proto tento systém s výhodou používá technologii IMAX ®HD založenou právě na projekci 48 filmových okének za sekundu.

Jediný titul, u něhož je tato technologie použita, je film Echoes of the Sun, který je alternativně upraven i pro projekci s polarizačními brýlemi.

Další z technických variant formátu IMAX se nazývá IMAX® MAGIC CARPET a využívá dvou projektorů. Jeden promítá obraz na plátno jako u běžného formátu IMAX a druhý obraz je promítán pod sedadla diváků. Tím vzniká efekt „kouzelného koberce“ a diváci prožívají iluzi, že létají v prostoru.

Podle dostupných informací byl touto technologií natočen film Flowers in the Sky.