Římská matematika

Římané do dějin matematiky podstatným způsobem nezasáhli. Byli určitě hodně tvořiví, dokázali (na rozdíl od Řeků) perfektně zorganizovat chod své říše, římští právníci měli prostudované dílo Aristotela a používali jeho logiku, stavěli stavby, které by nebylo možné postavit bez znalosti matematiky a fyziky. Měli několik velkých básníků - Vergilius, Ovidius, Horatius. Proslavili se jako autoři veršovaných návodů na zemědělské práce a pěstování včel. Literární tvorba se uplatňovala zejména v řečnictví.

Římané se považovali za dědice řecké kultury a vzdělanosti. Dobře je znali, shromažďovali je, třídili a vytvářeli přehledy, ale nepřidávali nic. Kombinací etruské a řecké číselné soustavy vytvořili snad ten nejnepraktičtější číselný systém na světě. Římské číslice se dobře vyjímají vytesané na pomníku, ale pro praktické počítání jsou nepoužitelné. Každý, kdo potřeboval s římskými číslicemi počítat, se snažil vylepšil jedinou výpočetní techniku té doby - abakus.