Názvosloví fyzikálních veličin

Ve fyzice se používá celá řada veličin, z nichž mnohé se liší jen přívlastkem. Rozlišení z hlediska českého jazyka poměrně malé, znamená většinou velice radikální rozdíl ve fyzikální veličině (tj. přívlastkem doplněná fyzikální veličina popisuje jinou vlastnost objektů).

Následuje seznam častých přívlastků s jejich vysvětlením:

1.     relativní (poměrný) - daná veličina X je definována jako podíl dvou veličin téhož druhu. Veličina X tedy nemá jednotku, tj. . Tyto veličiny lze v některých případech udávat též v procentech (např. účinnost stroje, relativní prodloužení , …).

2.     měrný - veličina x je definována pomocí veličiny X vztažené na jednotku hmotnosti. Pro jednotky platí: . Např. měrné skupenské teplo tání, …

3.     molární - veličina x je definována na základě veličiny X vztažené na jednotku látkového množství, . Např. molární hmotnost, molární objem, …

4.     tepelný - veličina x je definována pomocí veličiny X vztažené na jednotku tepla,

5.     teplotní - veličina x je definována pomocí veličiny X vztažené na jednotku teploty, . Např. součinitel teplotní délkové roztažnosti, …

6.     (objemová) hustota veličiny - veličina x je definovaná pomocí veličiny X vztažené na jednotku objemu (např. hustota hmotnosti = hustota, objemová hustota částic, …)

7.     plošná hustota veličiny - veličina x je definovaná pomocí veličiny X vztažené na jednotku plochy (plošná hustota, plošná hustota náboje, …)

8.     délková hustota veličiny - veličina x je definovaná pomocí veličiny X vztažené na jednotku délky (délková hustota (např. drátu), délková hustota náboje, …)