Názvy goniometrických funkcí

Indický matematik Árjabhata nazývá polovinu tětivy ardha-džja (nebo zkráceně též džja), což znamená polovina tětivy luku. Tento standardní termín indické matematiky pak arabští matematikové přepsali při překladu indických děl do arabštiny jako džiba (psáno bez samohlásek ve tvaru džb). Toto slovo nemá ale v arabštině žádný význam, a proto jej začali pozdější autoři nahrazovat slovem džaib (záliv, zátoka). Když pak ve 12. století překládali Robertus Castrensis (psán ale také jako Robert z Chesteru) v roce 1145 a Gherardo z Cremony (1114 - 1187) roku 1175 tyto spisy do latiny, nahradili arabské slovo džaib doslovně latinským ekvivalentem sinus (záhyb, oblouk, záliv).

Název pro funkci kosinus, což je vlastně zkratka za pro latinské complementi sinus, zavedl spolu s názvem kotangens roku 1620 anglický astronom a matematik Edmund Gunter (1581 - 1626). Ačkoliv se v současné době funkce tangens používá výrazně častěji, než se používá funkce kotangens, objevil se kotangens v historii matematiky dříve, než se objevil tangens. V arabské matematice pojmenování kotangens zavedl v 9. století matematik al-Battání. V Evropě kotangens pak znovu objevil anglický matematik Thomas Bradwardin.