Encyklopedie fyziky |
Encyklopedie fyziky |
NASTAVENÍ TISKU (tato tabulka nebude vytištěna) | Zpět k článku | Vytiskni! | |
Komentáře [0x] | Nadstandardní komentář [2x] - Skrýt | Definice [0x] |
Prstenec zvěrokruhu (viz obr. 160) znázorňuje ekliptiku, jejíž střed není ve středu astronomického ciferníku, ale excentricky se kolem něj otáčí. Ekliptika je zdánlivá trajektorie Slunce po sféře kolem Země a prochází zejména těmi souhvězdími, která jsou pojmenovaná po zvířatech. Tyto názvy dostala souhvězdí již ve starověku. Během roku projde Slunce všemi těmito souhvězdími a v každém se pohybuje přibližně jeden měsíc.
Ve skutečnosti se pohybuje Země kolem Slunce. Vzhledem k tomu, že hvězdy jsou od Země, ze které pohyby pozorujeme, výrazně dále, než je Slunce, zdá se, že hvězdy jsou vůči Zemi v klidu. Proto se o pohybu hvězd nemluví - ze Země je tento pohyb velmi těžko pozorovatelný. Pohyb hvězd vůči Zemi se projeví během dlouhých časových období (např. platónský rok). Z pohledu ze Země Slunce pohybuje před hvězdami patřících do daného souhvězdí, a proto mluvíme o tom, že Slunce prohází právě daným souhvězdím. Z hlediska astronomie a fyziky obecně nejsou zvířetníková souhvězdí (zodiakální souhvězdí) ničím výjimečná! Svůj význam mají ale pro astrologii.
Téměř po stejné ekliptikální trajektorii se pohybuje i Měsíc. Ve skutečnosti se Slunce a Měsíc nepohybují vzhledem k Zemi v jedné rovině - rovina trajektorie Měsíce svírá s ekliptikou úhel přibližně , ale tato skutečnost není na orloji zobrazena. Velikost rychlosti pohybu Měsíce a velikost rychlosti pohybu Slunce podél ekliptiky jsou různé.
Na prodlouženém rameni nosného kříže prstence zvěrokruhu, které vychází z bodu jarní rovnodennosti (viz obr. 161), je vzhledem k prstenci zvěrokruhu pevně umístěn mezi znameními Berana a Ryb ukazatel hvězdného času. Má tvar malé hvězdičky.
Střed Galaxie se nachází shodou okolností v souhvězdí Střelce, a proto je možné z postavení prstence také přibližně určit, kde se nachází střed Galaxie. Kolem něj obíhá Slunce rychlostí o velikosti . Střed místní skupiny galaxií, kolem kterého obíhá i naše Galaxie rychlostí o velikosti , se nachází v souhvězdí Panny. Vzhledem k posunu jarního bodu se ale tento střed nachází v souhvězdí Vah. Tyto astronomické údaje ovšem středověcí astronomové nemohli předvídat.
Až po zásahu matematika Františka Josefa Studničky (1836 -1903) a astronoma Karla Hornsteina (1824 - 1882) byla k prstenci ekliptiky v roce 1864 připevněna větší zlatá obruč, která dělí každé znamení zvěrokruhu na šest dílů po pěti stupních, což umožňuje odečíst z astronomického ciferníku přibližně i datum: mezera mezi sousedními paprsky představuje přibližně 5 dní. Tato úprava prstence ekliptiky je světovou raritou, kterou žádný jiný orloj nemá. Takto zvětšená ekliptika se již téměř dotýká obou obratníků, ale poloha ukazatele Slunce a poloha ukazatele Měsíce stále zůstává na nesprávné kružnici. Přitom by stačilo prodloužit ojnici obou ukazatelů jen o 7 cm. Důvody, proč tato úprava nebyla na orloji provedena, jsou dva. Prvním z nich je zákaz ochránců památek dělat na orloji podobné úpravy. Druhým důvodem je skutečnost, že se lépe odečítá babylonský čas, protože ukazatel Slunce nezakrývá ekliptiku.
Obr. 160 |
Skutečnost, že jsou jednotlivá znamení zvěrokruhu na prstenci ekliptiky oddělena úsečkami, vyplývá ze způsobu zobrazení dat na orloji. K tomuto zobrazení se využívá stereografická projekce, v níž se kružnice procházející severním pólem zobrazují na přímky. Poledníky patří mezi tento typ kružnic a hranice mezi znameními jsou stereografickou projekcí částí poledníků nebeské sféry.
Nosný kříž ekliptiky odpovídá čtyřem nejvýznamnějším poledníkům s rektascenzí 0 hod, 6 hod, 12 hod a 18 hod. Ramena nosného kříže současně dělí zvěrokruh na čtyři roční období:
1. jaro - se souhvězdími Beran (21. 3. - 19. 4.), Býk (20. 4. - 20. 5.) a Blíženci (21. 5. - 21. 6.);
2. léto - se souhvězdími Rak (22. 6. - 22. 7.), Lev (23. 7. - 22. 8.) a Panna (23. 8. - 22. 9.);
3. podzim - se souhvězdími Váhy (23. 9. - 23. 10.), Štír (24. 10. - 21. 11.) a Střelec (22. 11. - 21. 12.);
4. zima - se souhvězdími Kozoroh (22. 12. - 19. 1.), Vodnář (20. 1. - 18. 2.) a Ryby (19. 2. - 20. 0.).
Ramena nosného kříže současně určují polohu (a datum) jarní rovnodennosti, letního slunovratu, podzimní rovnodennosti a zimního slunovratu (viz obr. 161). V tyto čtyři dny rafie s ukazatelem Slunce splývá s jedním z ramen nosného kříže prstence zvěrokruhu. Ukazatel Slunce (v přímé shodě s přírodními jevy) se v tyto čtyři dny nachází:
1. na nebeském rovníku - je-li právě jarní rovnodennost nebo podzimní rovnodennost;
2. na obratníku Raka - je-li právě letní slunovrat;
3. na obratníku Kozoroha - je-li právě zimní slunovrat.
Obr. 161 |