Vlastnosti elektromagnetického vlnění

Některé vlastnosti jsme již poznali v předešlém výkladu:

1. elektromagnetická vlna má dvě vzájemně neoddělitelné složky: elektrickou, charakterizovanou vektorem elektrické intenzity , a magnetickou charakterizovanou vektorem magnetické indukce

Naprosto ekvivalentního popisu bychom dosáhli pomocí vektorů elektrické indukce a magnetické intenzity , ale použití vektorů a pro popis elektromagnetického vlnění je výhodnější. Elektrická intenzita a magnetická indukce totiž závisí na prostředí, kterým se elektromagnetická vlna šíří, zatímco elektrická indukce a magnetická intenzita jsou ve všech prostředích stejné a nezávisí na permitivitě ani permeabilitě prostředí. (To znamená, že ve výrazech pro velikost resp. nevystupuje permitivita resp. permeabilita prostředí.)

2. vektory a jsou vzájemně kolmé, v postupné elektromagnetické vlně mají souhlasnou fázi a jejich kmity probíhají napříč směru, kterým se vlnění šíří

3. elektromagnetické vlnění je tedy vlnění příčné

Elektromagnetické vlnění je popsané vektory a . Jejich směr není pevně dán, ale v každém okamžiku jsou na sebe navzájem kolmé a navíc jsou oba kolmé na směr šíření vlnění. Oba vektory a mohou měnit svojí velikost, mohou se otáčet, … ale vždy musí být splněny podmínky na vzájemnou kolmost a kolmost na směr šíření vlny.

Řada z vlastností elektromagnetického vlnění je detailně probrána i v optice.