Supratekutost

Supratekutost byla poprvé pozorována na izotopu , které obsahuje 2 protony, 2 neutrony a 2 elektrony, tedy sudý počet částic. Všechny zmíněné částice patří mezi fermiony, dohromady tvoří ale celek, který nemůže mít poloviční spin. Atom jako celek se tedy chová jako boson.

Pod teplotou se chová jako kapalina s nulovým vnitřním třením.

To se projevuje např. tak, že „šplhá“ po stěně nádoby nahoru, …

Tuto vlastnost si daná kapalina uchovává i při proudění. Proudění ovšem nesmí překročit jistou kritickou rychlost o velikosti . Po překročení této velikosti rychlosti přechází kapalina zpět do viskózního stavu.

Vysvětlení se opírá o rozdělení částic na fermiony a bosony. Pro bosony neplatí Pauliho vylučovací princip, tj. všechny částice se nacházejí v základním energetickém stavu. Při překročení kritické rychlosti o velikosti částice kolektivně excitují a přecházejí do vyšších energetických hladin - daná kapalina přestává být supratekutá.