Ultrafialové záření

Ultrafialové záření je elektromagnetické záření o vlnové délce kratší, než má světlo fialové barvy. Jeho nejkratší vlnové délky zasahují do oblasti rentgenového záření .

Pro oko je toto záření neviditelné, ale na zrakový orgán působí škodlivě. Proto je nutné chránit oči před jeho účinky brýlemi se speciálními skly.

V nejjednodušším případě stačí obyčejné sklo, které UV záření pohlcuje.

Ozáření pokožky vyvolává vznik ochranného pigmentu, což se projevuje při opalování zhnědnutím. Na ozáření tělo reaguje produkcí vitamínu D. Velké dávky ultrafialového záření však lidskému organismu škodí. Je prokázán vliv ultrafialového záření na vznik rakoviny kůže. Ultrafialové záření ale ničí choroboplodné mikroorganismy. Proto se používá při sterilizaci a dezinfekci.

Zdrojem UV záření jsou tělesa zahřátá na vysokou teplotu (Slunce, elektrický oblouk, …) nebo speciální výbojky naplněné párami rtuti (horské sluníčko). Obyčejné (tzv. draselné sklo) však UV záření pohlcuje. Proto se výbojky zhotovují ze skla křemenného. Také atmosféra toto záření velmi silně pohlcuje. Ve vysokých vrstvách atmosféry toto záření způsobuje ionizaci vzdušného kyslíku, což je příčinou vzniku ozónu.

Některé sloučeniny fluoru (tzv. freony), které se dostávají do ovzduší při některých výrobních procesech nebo při používání sprejů, se s ozónem v atmosféře slučují. Tím se atmosféra ve velkých výškách trvale zbavuje ozónu a její schopnost pohlcovat UV záření se snižuje. V atmosféře vznikají ozónové díry, jimiž v některých místech proniká UV záření ve větší míře až k povrchu Země a ohrožuje zdraví lidí. Proto je třeba zamezit unikání freonů do ovzduší.