První modely atomů

Poznatek o tom, že elektrony vyletují z atomů, vyvrátil odvěkou představu o nedělitelnosti atomů a nastolil otázku jejich struktury. Předpokládejme, že atom obsahuje Z elektronů. Zároveň je atom jako celek elektricky neutrální, proto se v něm musí vzájemně vyrovnávat záporný náboj elektronů -Ze a kladný náboj Ze. Otázkou ovšem zůstává, jak jsou kladné a záporné náboje v atomu uspořádány. J. J. Thomson předpokládal, že kladný náboj je rozložen rovnoměrně v celém objemu atomu a záporně nabité elektrony jsou v něm rozmístěny náhodně jako rozinky v oblíbeném anglickém pudinku. Tak vznikl Thomsonův model atomu (pudinkový model atomu). Náhodné rozmístění záporně nabitých elektronů v kladné hmotě atomu přitom takové, aby atom držel pohromadě a byl stabilní. Pozorování nasvědčovalo totiž tomu, že atom je útvar stabilní.

Aby ne! Z atomů jsou složena všechna tělesa (včetně lidí). A o jejich stabilitě nikdo nepochybuje!

Thomsonův model atomu byl tedy v souladu s pozorováním: atom by podle něho byl stabilní a elektricky neutrální.