Druhá Heisenbergova relace neurčitosti

Měříme-li frekvenci f po dobu , zjišťujeme vlastně, kolikrát za tuto dobu nastal určitý jev, tj. . Minimální chyby v určení frekvence se dopustíme, změříme-li co nejpřesněji počet n. Ten lze měřit s (maximální) přesností . Je tedy vždy . Proto energii  můžeme měřit s přesností , odkud dostáváme: . Také tato relace má obecnou platnost a při přesnějším odvození vyjde dolní mez chyby  a 2. Heisenbergovu relaci neurčitosti tedy můžeme psát ve tvaru: :

Součin chyby v určení energie a časového intervalu, po který provádíme měření, je roven nejméně .

Zásadní rozdíl od první relace neurčitosti je ten, že  zde není chyba v určení času, ale časový interval, po který se měření provádí.