Třetí Keplerův zákon

Poměr druhých mocnin oběžných dob a dvou planet se rovná poměru třetích mocnin hlavních poloos a jejich trajektorií, tj.: . (a lze chápat jako střední vzdálenosti příslušných planet od Slunce.)

V tomto tvaru platí třetí Keplerův zákon za předpokladu, že hmotnosti planet jsou zanedbatelné ve srovnání s hmotností Slunce, což je u většiny planet dobře splněno.

Největší hmotnost (po Slunci) má ve Sluneční soustavě Jupiter. A jeho hmotnost je zhruba tisícina hmotnosti Slunce.

Vzhledem k velkým vzdálenostem objektů ve Sluneční soustavě, byla zavedena nová jednotka délky: astronomická jednotka (1 AU).

Astronomická jednotka odpovídá délce  přesně.

Výše uvedená definice je nová definice astronomické jednotky. Původní definice (že se jedná o střední vzdálenost Země od Slunce) se ukázala jako nevhodná.

Do matematického vyjádření 3. Keplerova zákona lze dosazovat periodu v rocích a délku hlavní poloosy (resp. střední vzdálenost planety od Slunce) v astronomických jednotkách. Bude-li v zadání nedostatek údajů, lze použít informace o Zemi, které jsou známé: , .