Řecká matematika a fyzika

Řecká matematika, fyzika a vůbec základy vědy se začínají rozvíjet zhruba od roku 800 př. n. l., kdy se začíná rozvíjet i řecká kultura. To je doba, kdy Homér píše svá díla Iliada a Odyssea, která tvoří základ evropské literatury. V 7. století se objevuje řecká lyrika, první hudba zaznamenaná v notách, řecké divadlo, vzniká stále obdivovaná řecká architektura a v roce 776 př. n. l. se koná první olympiáda, která je vlastně oslavou harmonie lidského těla a zárukou pospolitosti všech Řeků.

V této době si lidé již uvědomují, že existuje pojem množství, který je nezávislý na objektech, kterých se týká. Počítání patří spíše mezi řemeslnou dovednost (jako např. dovednost vzít motyku a jít obdělat svá políčka), ale lidé si už začínají velmi pomalu uvědomovat existenci jakýchsi matematických struktur. Jsou schopní popisovat velmi obecné struktury a zákony.

Historikové přemýšlejí nad tím, proč právě v Řecku se zrodily základy evropské vědy. Řecká společnost byla otrokářská a jen svobodní lidé, kteří se nemuseli živit těžkou prací, se mohli oddávat filosofování. Přitom Řekové vytvořili novou společenskou organizaci - polis. Městské státy nebyly ovládány centrálně, ale bylo to společenství svobodných občanů, kteří se zabývali politikou. Kromě vědy se od Řeků ostatní státy učili i demokracii.

Řekové jako první oddělili náboženství a mytologii od filosofie a vytvořili první racionální modely světa.