Přenoska gramofonu

Přenoska gramofonu se skládá z raménka a vložky (viz obr. 303). Raménko přenosky musí být lehce pohyblivé ve vodorovném a svislém směru, nesmí se chvět a musí být zkonstruováno tak, aby svislá síla působící na hrot přenosové vložky odpovídala předepsané hodnotě (ta závisí na druhu vložky, druhu gramofonové desky, …).

Obr. 303

Přenoskové vložky pracují na různém principu - existují přenosky elektromagnetické, elektrodynamické, magnetodynamické, krystalické, keramické, elektrostatické, … Nejpoužívanější jsou tyto:

1. krystalové přenoskové vložky (viz obr. 304) - jehla přenosky kmitá v rýhách otáčející se gramofonové desky, přičemž se mechanické kmity jehly přenášejí na krystal. V něm se na základě piezoelektrického jevu tyto mechanické kmity přemění na střídavé napětí a po jeho zesílení se mění v reproduktoru na slyšitelné zvukové vlny. Tyto přenoskové vložky se používají u gramofonů střední kvality, protože jsou levné a necitlivé na magnetické pole. Nevýhodou je jejich menší frekvenční rozsah - zhruba do , malá odolnost vůči teplotě nad a vyžadují až 3krát větší tlak hrotu na desku než přenosky magnetodynamické, čímž zvyšují opotřebení desky.

2. magnetodynamické přenosové vložky (viz obr. 305) - chvění hrotu v drážce gramofonové desky se přenáší chvějkou na volně pohyblivý magnet. Změny magnetického toku vyvolávají v cívkách nízkofrekvenční střídavé proudy. Cívky se používají dvě, protože každá snímá kmitání jedné stopy a vytvářejí tak proud pro levý a pravý výstupní signál. Tyto přenosové vložky jsou mnohem kvalitnější než přenosky krystalické, mají větší frekvenční rozsah (zhruba ), jsou ale drahé a mají na rozdíl od krystalických vložek menší výstupní napětí.

Obr. 304

Obr. 305