Dělení astronomie

Astronomie je věda, která se zabývá studium vesmíru, objektů v něm a jeho vývojem. Je možné ji rozdělit na několik odvětví:

1.     podle druhu elektromagnetického záření, v němž sledované objekty zkoumá:

a)     radiová astronomie - využívá radiové záření a jím lze objekty pozorovat ze Země;

b)    infračervená astronomie - využívá infračervené záření a objekty lze pozorovat od výšky 3000 m n. m. až 4000 m n. m. nebo z družic na oběžné dráze Země;

c)     optická astronomie - pozorování provádí na vlnových délkách světla  400 nm až 700 nm (tedy v oboru světla viditelného lidským okem); tento obor astronomie přináší nejvíce informací;

d)    ultrafialová astronomie - využívá ultrafialové záření, které je ovšem atmosférou silně pohlcováno a proto se toto pozorování provádí z družic na oběžné dráze kolem Země;

… a tedy i mimo atmosféru. V atmosféře by byl pohyb družice brzděn odporovými silami atmosféry a družice by se zřítila na Zem.

e)     rentgenová astronomie - využívá rentgenové záření, které je pohlcováno atmosférou a proto je nutné pozorování v tomto oboru elektromagnetického záření provádět z družic na oběžné dráze;

f)      gamaastronomie - využívá gama záření, které je pohlcováno atmosférou a proto se pozorování provádí z družic na oběžné dráze;

2.     podle objektů, které zkoumá (někdy se používá i název astrofyzika):

a)     sluneční astrofyzika - zkoumá Slunce, jeho vlastnosti a jeho vývoj (erupce, …);

b)    planetologie - mezní disciplína mezi astronomií a geologií zkoumající vlastnosti planet;

c)     fyzika meziplanetární hmoty;

d)    stelární astronomie (hvězdná astronomie) - studuje vznik hvězd, vývoj hvězd a zánik hvězd;

e)     galaktická astronomie - studuje složení galaxií, stabilitu galaxií, typy galaxií, vzájemné interakce galaxií, …;

f)      kosmologie - zkoumá vznik vesmíru a vývoj vesmíru jako celku, velice úzce spolupracuje s teorií relativity

Ideální pozorování je takové, kdy se daný objekt pozoruje ve všech vlnových délkách a poté se složí získané obrazy do jednoho výsledného obrazu. Každý druh elektromagnetického záření totiž přináší jiné informace v závislosti na průchodu záření atmosférou, na zeslabování záření v závislosti na dráze, kterou záření urazilo, … Přesto ovšem ne pokaždé jsou k dispozici měření na všech vlnových délkách.