Důsledky

Skládání rychlostí odvozené na základě teorie relativity dávají již korektní výsledky a podstatně se liší od vztahu pro skládání rychlostí v klasické fyzice. A stejně jako Galileiho transformace je speciálním případem Lorentzovy transformace pro případ, v němž je možné zanedbat velikost rychlosti daného tělesa vzhledem k rychlosti světla, je i „klasický“ vztah pro skládání rychlostí speciálním případem obecnějšího vztahu pro skládání rychlostí (relativistického vztahu pro skládání rychlostí).

Bude-li se nyní šířit v soustavě  ve směru osy  světelný paprsek (tedy ), pak užitím relativistického vztahu pro skládání rychlostí je možné určit velikost rychlosti světla vzhledem k soustavě S: , což už je ve shodě s druhým postulátem speciální teorie relativity, podle něhož se světlo vzhledem k oběma vztažným soustavám pohybuje stejnou rychlostí o velikosti c nezávisle na tom, jak velkou rychlostí v (ale ) se obě soustavy vůči sobě pohybují.