První dvoudobý zážehový motor byl zkonstruován roku 1878 skotským inženýrem Dugaldem Clerkem. U tohoto motoru probíhají čtyři pracovní fáze je v průběhu dvou zdvihů pístu. Pohybuje-li se píst v první době směrem vzhůru, stlačuje směs paliva se vzduchem a zároveň nasává čerstvou směs do klikové skříně pod válcem. Po zapálení stlačené směsi se píst pohybuje v druhé době dolů a přitom koná práci. Zároveň vytlačuje převodním kanálem z prostoru skříně čerstvou směs do válce nad skříní a výfukovými otvory odsává spálené plyny.
Dvoudobý motor nepotřebuje tolik pohyblivých součástí jako motor čtyřdobý, běží ale méně klidně a spotřebuje více paliva než Ottův čtyřdobý motor. Uplatňuje se u menších vozidel a na malých přenosných zařízeních.