Encyklopedie fyziky |
|
Natáčení filmů formátu IMAX je ve srovnání s běžným natáčením komplikovanější. Používá se speciální kamera o poměrně velké hmotnosti, natáčení vyžaduje speciální nároky na logistiku, nároky na speciální filmový materiál a jeho zpracování, … A to vše zvyšuje celkové finanční náklady na výrobu filmu. Navíc to přináší i omezení umělecká: tvůrci filmu si nemohou dovolit mnohokrát opakovat tentýž záběr.
Pro srovnání: na 122 metrů běžného filmu formátu 35 mm lze natočit téměř 4,5 minuty obrazového záznamu. Ovšem na 305 metrů filmu formátu 65 mm lze nasnímat záběr formátu IMAX v délce necelých tří minut. Na kotouč se 762 metry negativního materiálu lze tedy natočit sedmiminutový obrazový záznam. Při použití 3D technologie je spotřeba materiálu dvojnásobná (natáčí se obrazový materiál pro pravé a levé oko zvlášť). Formát IMAX HD, který má oproti ostatním formátům dvojnásobnou frekvenci promítání, spotřebuje oproti formátu IMAX také dvojnásobné množství materiálu.
Film technologie IMAX HD natáčený pro pravé oko a pro levé oko zvlášť by tedy spotřeboval oproti technologii IMAX čtyřikrát více materiálu.
V současné době existuje jediný typ kamery s dvojitým strhovacím mechanismem a se dvěma optickými cestami pro natáčení 3D filmů. Tento typ kamery existuje v pouhých třech exemplářích na celém světě! Snímací optika má řadu objektivů s ohniskovými vzdálenostmi od 30mm (objektiv rybí oko) po teleobjektivy s ohniskovou vzdáleností 1000 mm.