Ohyb světla na dvou štěrbinách

Pro praxi a konstrukci řady optických přístrojů má značný význam ohyb na soustavě štěrbin. Uvažujme dvě štěrbiny o stejné šířce a ve vzájemné vzdálenosti b, na které dopadá rovnoběžný svazek světla (obr. 63). Na každé štěrbině nastává ohyb světla a za štěrbinami se světlo šíří různými směry. Opět se budeme zajímat jen o vlny, které se od původního směru odklonily o úhel a které vycházejí z odpovídajících si bodů obou štěrbin; tyto vlny pak interferují v bodě A na stínítku ve vzdálenosti d od mřížky.

Tento požadavek je důležitý pro odvození podmínky vzniku maxima při interferenci uvažovaných paprsků. Odpovídající si body obou štěrbin jsou např. u obou štěrbin jejich horní konce, jejich středy, …

Detailnější vysvětlení je uvedeno u ohybu světla na štěrbině.

Za předpokladu (resp. ) dostáváme podmínku pro vznik interferenčního maxima ve tvaru .

Na stínítku tedy musí vzniknout ohybový obrazec odpovídající ohybu na jedné štěrbině šířky a. Výsledný ohybový obrazec charakterizují širší maxima a minima, která odpovídají ohybu na štěrbině, a řada úzkých světlých a tmavých proužků, které jsou výsledkem interference světla ze dvou bodových zdrojů (ze dvou štěrbin).

Obr. 63