Konkrétní příklady chemických vazeb

Nejjednodušší soustavou se dvěma jádry je molekulární iont vodíku . Jsou to dva protony, které mají jeden společný elektron. Při určité vzdálenosti  mezi protony (viz obr. 86) bude mít tento iont maximální, kladnou ionizační energii  a bude tedy stabilní.

V molekule vodíku jsou protony vázány dvojicí sdílených elektronů (kovalentní vazba). Kterýkoliv z elektronů může být nalezen kdekoli ve vyznačené oblasti na obr. 87, ale v místě překrytí je pravděpodobnost jeho nalezení vyšší. Pro vzdálenost protonů a disociační energii dostáváme:  a .

V molekule vody by měly spojnice atomů  a  svírat pravý úhel. Ve skutečnosti ale svírají úhel , což je částečně způsobeno odpuzováním atomových jader.

Obr. 86	Obr. 87

V organické chemii jsou důležité zejména kovalentní vazby mezi atomy uhlíku vzájemně i s dalšími atomy. Uhlík v základním stavu má konfiguraci , proto může vytvářet dvě kovalentní vazby za účasti svých dvou elektronů z podslupky 2p (např. v CO: ). Víme ale, že v organických sloučeninách vystupuje uhlík jako čtyřvazný. V tomto případě se váže z excitovaného stavu  a vazby se účastní 3 elektrony stavu 2p a jeden elektron ze stavu 2s. Přestože jde o elektrony ve stavech s různými orbitálními čísly, účastní se vazby zcela rovnoprávně.

Např. v molekule methanu míří všechny vazby k atomům vodíku umístěných ve vrcholech pravidelného čtyřstěnu.

Této podivuhodné symetrizaci vazeb se říká hybridizace. Elektronovou konfiguraci uhlíku je pak možné psát ve tvaru .