Praktické využití vlnových vlastností částic

Vlnové chování částic našlo brzy i technické využití a projevuje se i v běžné praxi. Na jeho základě byly zkonstruovány elektronové mikroskopy a iontové mikroskopy, v nichž se místo světelných paprsků používají svazky elektronů resp. svazky iontů. Rozlišovací schopnost těchto přístrojů je určena de Broglieovou vlnovou délkou. Vzhledem k tomu, že je menší než je vlnová délka (viditelného) světla, lze dosáhnout elektronovým nebo iontovým mikroskopem většího rozlišení a tedy i většího zvětšení.

Při určování elektrické vodivosti kovů nebo polovodičů, při popisování fyzikálních dějů, které probíhají např. při zapnutí elektrického vypínače, a dalších je nutné vzít v úvahu, že elektron není částice, ale že se chová také jako vlna.

Dalším jevem, který souvisí s vlnovými vlastnostmi částic a který se používá i v praxi je tzv. tunelový jev.