Encyklopedie fyziky |
|
Experimenty s Rutherfordovým rozptylem α částic umožnily změřit dosah jaderných sil a tedy i rozměry různých atomových jader. Pro poloměr R atomového jádra s nukleonovým číslem A vychází z experimentálních měření závislost , kde .
Představíme-li si atomové jádro jako kouli o poloměru R, je jeho objem úměrný nukleonovému číslu A: . Přidáním částice do jádra se zvýší jeho objem úměrně hmotnosti, kterou má přidaná částice.
Tento mechanismus připomíná situaci při slévání kapiček nestačitelné kapaliny. Proto jaderní fyzikové používají k vysvětlení některých vlastností atomových jader a jaderných reakcí právě kapkový model jádra.
To znamená, že hustota všech jader je přibližně stejná - řádově , což je hustota nikde jinde ve vesmíru nepozorovaná.
Z této hodnoty vyplývá, že běžná hmota (předměty, lidé, …), která je atomy tvořena, obsahuje spoustu prázdného místa. Vždyť hustota běžných těles, s nimiž se setkáváme je řádově . Existence prázdného místa v atomech vyplývá i z modelového srovnání průměru atomu a jádra.