Encyklopedie fyziky |
|
Měříme-li frekvenci f po dobu , zjišťujeme vlastně, kolikrát za tuto dobu nastal určitý jev, tj.
. Minimální chyby v určení frekvence se dopustíme, změříme-li co nejpřesněji počet n. Ten lze měřit s (maximální) přesností
. Je tedy vždy
. Proto energii
můžeme měřit s přesností
, odkud dostáváme:
. Také tato relace má obecnou platnost a při přesnějším odvození vyjde dolní mez chyby
a 2. Heisenbergovu relaci neurčitosti tedy můžeme psát ve tvaru:
:
Součin chyby v určení energie a časového intervalu, po který provádíme měření, je roven nejméně .
Zásadní rozdíl od první relace neurčitosti je ten, že zde není chyba v určení času, ale časový interval, po který se měření provádí.