«

***ITER

Dne 28. června 2005 bylo rozhodnuto o umístění TOKAMAKu ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor) do výzkumného střediska Cadarache na jihu Francie. Tuto lokalitu navrhla Evropská unie. Na projektu spolu s Evropskou unií spolupracují i Japonsko, Rusko, USA, Čína, Jižní Korea a Indie. Do provozu by měl být uveden zhruba v roce 2020.

Tento experimentální TOKAMAK by měl být první svého druhu. Měl by vyprodukovat více energie, než spotřebuje na zažehnutí termojaderné fúze. Výsledky experimentů by měly vést ke stavbě první termojaderné elektrárny na světě.

Prstenec (toroid) TOKAMAKu má vnější celkový průměr přibližně 20 m a výšku 15 m. ITER obsahuje soustavu obřích supravodivých elektromagnetů chlazených tekutým heliem. Celá soustava obsahuje celkem 18 cívek toroidálního pole o rozměrech 14 m krát 9  m, z nichž každá má hmotnost 290 t. Dále je použito 6 cívek poloidálního pole a jeden centrální solenoid, jehož hmotnost je 840 t, průměr 4 m a výška 12 m. Materiál použitý pro hlavní supravodivé cívky je  (magnetické pole má velikost magnetické indukce maximálně 12 T) a pro pomocné cívky je z finančních důvodů použit NbTi (magnetické pole s velikostí magnetické indukce maximálně 6 T).

Další podstatnou součástí prstence, ve kterém probíhá termonukleární reakce, je tzv. divertor, což je zařízení na dně prstence, které slouží k odčerpávání nabitých částic vznikajících při reakci. Jedná se zejména o helium a nečistoty způsobené interakcí částic plazmatu se stěnami reaktoru.

Slučování jader lehkých prvků v těžší prvky je v podstatě jediným, dlouhodobě využitelným zdrojem energie s dostatečným výkonem pro uspokojení současných i budoucích energetických potřeb lidstva. Vzhledem k tomu, že zásoby paliv používaných v současné době vystačí pouze na několik málo stovek let, je nejvyšší čas začít se intenzivně věnovat výzkumu v oblasti termojaderné fúze. Finanční prostředky na výzkum nejsou malé, ale pokud by přišla energetická krize, byly by ztráty mnohanásobně vyšší.

Pro energeticky nejvýhodnější reakci deuteriatritiem je paliva na Zemi dostatek. Tritium lze získávat relativně snadno z lithia, kterého je v zemské kůře tolik, že by pro podobné účely vydrželo minimálně několik tisíc let. Pokud by byla v budoucnu zvládnuta i obtížnější reakce deuteria s deuteriem, byla by zásoba paliva zajištěna na několik miliard let. Deuterium lze získávat snadno z mořské vody.