Ve fyzice se používá celá řada veličin, z nichž mnohé se liší jen přívlastkem. Rozlišení z hlediska českého jazyka poměrně malé, znamená většinou velice radikální rozdíl ve fyzikální veličině (tj. přívlastkem doplněná fyzikální veličina popisuje jinou vlastnost objektů).
Následuje seznam častých přívlastků s jejich vysvětlením:
1. relativní (poměrný) - daná veličina X je definována jako podíl dvou veličin téhož druhu. Veličina X tedy nemá jednotku, tj. . Tyto veličiny lze v některých případech udávat též v procentech (např. účinnost stroje, relativní prodloužení , …).
2. měrný - veličina x je definována pomocí veličiny X vztažené na jednotku hmotnosti. Pro jednotky platí: . Např. měrné skupenské teplo tání, …
3. molární - veličina x je definována na základě veličiny X vztažené na jednotku látkového množství, . Např. molární hmotnost, molární objem, …
4. tepelný - veličina x je definována pomocí veličiny X vztažené na jednotku tepla,
5. teplotní - veličina x je definována pomocí veličiny X vztažené na jednotku teploty, . Např. součinitel teplotní délkové roztažnosti, …
6. (objemová) hustota veličiny - veličina x je definovaná pomocí veličiny X vztažené na jednotku objemu (např. hustota hmotnosti = hustota, objemová hustota částic, …)
7. plošná hustota veličiny - veličina x je definovaná pomocí veličiny X vztažené na jednotku plochy (plošná hustota, plošná hustota náboje, …)
8. délková hustota veličiny - veličina x je definovaná pomocí veličiny X vztažené na jednotku délky (délková hustota (např. drátu), délková hustota náboje, …)