Encyklopedie fyziky |
|
Logika získala svůj název z řeckého slova pro slovo - logos a označuje lidskou činnost, která se slovy a jejich významy zabývá. Přesněji se zabývá hlavně pravdou, které se výroky týkají, a tím, jak s pravdou (výroky) pracovat, abychom jejich pravdivostní hodnotu nezměnili. Matematika a logika se přitom obousměrně velmi ovlivňují - v Řecké matematice je to vidět nejvíce: matematika se tehdy popisovala slovně, bez symbolů, a proto bylo nutné jí popsat správně a přesně. Po té, co se začaly v matematice používat symbolické zápisy, pronikly tyto zápisy i do logiky. Ta dnešní (říká se jí matematická logika) už s proměnnými, vztahy, formulemi, … pracuje běžně.
Na logických důkazech velmi lpěli už pythagorejci, náznaky se objevili u Eleatů, na přesných pojmech (i když ne pouze matematických) trval i Sokrates a jeho žáci. Jeden z nich (Platon) prozkoumal i strukturu pojmů: jak se od obecných pojmů dostáváme k specializovanějším.