Incká matematika

Inkové obývali největší říši předkolumbovské Ameriky. Říše se rozkládala v dnešním Peru a okolí s centrem u jezera Titicaca, existovala od 13. století do 16. století a rozvrátil jí až brutální a nevzdělaný Francisco Pizarro po svém vylodění v roce 1532. Byla to říše rozlehlá a důsledně proorganizovaná: každý měl své úkoly a jejich plnění se evidovalo. Proto bychom očekávali propracovanou číselnou soustavu a slušné zvládnutí základních aritmetických operací. Ale nebylo tomu tak: Inkové neměli písmo ani číslice. Záznamy vedli v uzlících kipu na šňůrkách a řemíncích a šlo vlastně jen o značky (resp. pamětní pomůcky). Tento systém záznamu měli Inkové velmi propracovaný, ale k písmu, jakožto záznamu jazykového sdělení, se nepřiblížili.

Uzlíky tak vlastně používali Inkové podobně, jako si starší lidé dělají uzel na kapesníku, aby si na určitou věc vzpomenuli …

Základní matematické operace zvládali zpaměti a své kamenné stavby a silnice nejspíš budovali intuitivně. Matematicky byli srovnatelní s obyvateli neolitu, ve kterém vlastně také žili.