Čísla a konstanty
|
Symbol |
Název |
První použití |
|
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 |
arabské číslice |
7. - 8. století - Arabové, Arabské číslice vznikly vývojem z indických číslic. První Evropan, který je používal, byl Gerbert z Aurillacu ve druhé polovině 10. století; převzal je od Arabů v Córdobě. Nulu nepoužíval. |
|
0 |
nula |
začátek 7. století - Brahmagupta. původní zápis v bengálštině byl o, později Khmerové zavadli 0. Arabové převzali nulu od Indů v 6. - 7. století. V Evropě ji poprvé používal Fibonacci v Itálii kolem roku 1200. |
|
x, y, z, … |
písmena místo čísel |
polovina 17. století - René Descartes, písmena x, y, z používal pro proměnné, písmena a, b, c pro konstanty. |
|
|
15. století - patrně Leonardo da Vinci |
|
|
|
Ludolphovo číslo |
1706 - William Jones |
|
e |
Eulerovo číslo |
1727 - Leonhard Euler |
|
i |
imaginární jednotka |
1772 - Leonhard Euler |
|
a + bi |
komplexní čísla |
po 1772 - Leonhard Euler; jinou symboliku zavedli Girolami Cardano a Rafael Bombelli už v 16. století |
|
|
nekonečno |
1655 - John Wallis |
|
|
spočetná množina |
1893 - Georg Cantor |
tab. 2