Geometrické řešení úloh

I když antičtí matematikové udělali z (v té době běžného) řemeslného počítání vědu, ono řemeslné počítání používali také. A právě při něm prokázali často vynalézavost, která jim umožnila usnadnit prováděné výpočty. Bohužel často si i své počítání silně komplikovali (nevhodnou volbou číselné soustavy, …).

Číselné soustavy, které Řekové používali, často obměňovali a často se tyto soustavy lišily od města k městu, takže bylo velmi nesnadné a komplikované obchodovat s někým z jiného města. Vzhledem ke složitosti používaných číselných soustav bylo velmi náročné (ne-li nemožné) řešit složitější úlohy. Proto začali řečtí matematikové řešit i úlohy zaměřené na aritmetiku geometricky.

V 17. století Descartes začal používat opačnou metodu: geometrické úlohy řešit algebraicky.

Symbolické zápisy rovnic, vztahů, … v podobě, v jaké jsou známy v současnosti, neexistovaly. Tento způsob zápisu matematických vztahů byl zaveden až později.

11.1.6.1.1 | Obecný popis
11.1.6.1.2 | Konkrétní ukázky
   11.1.6.1.2.1 | Důkaz Pythagorovy věty
   11.1.6.1.2.2 | Důkaz platnosti algebraických vztahů
   11.1.6.1.2.3 | Řešení algebraických rovnic