Pevné vazby mezi částicemi látky způsobují, že tělesa z těchto látek zachovávají svůj tvar. Ke změně tvaru může dojít působením vnějších sil, čímž dojde ke změně vzájemné polohy částic - částice se od sebe oddálí nebo přiblíží, pootočí se vůči sobě, … Nemusí nutně docházet ke změně tvaru, ale může dojít ke změně rozměrů a tím i ke změně objemu. Vždy se jedná o deformaci tělesa:
Deformace tělesa je změna rozměrů, tvaru nebo objemu tělesa, která je způsobena vnějšími silami.
Rozlišujeme dva druhy deformace:
1. pružná (elastická) - přestanou-li působit vnější síly, deformace vymizí. Taková tělesa jsou pružná (elastická) a jejich deformace je dočasná (malé prodloužení pružiny, ohnutí ocelového pásku, …).
2. tvárná (plastická) - deformace, která přetrvává i pokud přestanou působit vnější síly (změna tvaru kovového tělesa při kování nebo válcování, …).
V praxi se vyskytují většinou oba druhy deformace současně.
Typickým příkladem je polička s knihami (encyklopediemi). Po čase se polička mírně prohne. Když z ní knížky sundáme, police se částečně narovná, ale nikdy ne zpět do původního tvaru před zatížením knihami.
Také dlouho zatížená pružina nebo guma se deformuje tvárně i pružně.
Podle působení vnějších sil na těleso rozeznáváme pět základních deformací:
1. deformace tahem - na těleso působí dvě stejně velké síly ve směru ven z tělesa, které leží na téže vektorové přímce. Tato vektorová přímka u pravidelných těles většinou splývá s osou symetrie (obr. 51). Např. zavěšené lano jeřábu, výtahu, …
2. deformace tlakem - od deformace tahem se liší pouze tím, že působící síly míří dovnitř tělesa (obr. 52). Např. pilíře mostu, nosníky konstrukce domů, …
3. deformace ohybem - u těles, na něž působí síla kolmo k jejich podélné ose. Dolní vrstvy tělesa jsou deformovány tahem, horní vrstvy tlakem a střední vrstva zachovává svou délku (obr. 54). Např. tyč podepřená na obou koncích, … (U tyče může jít o deformaci i svou vlastní tíhovou silou.)
4. deformace smykem - na horní a dolní podstavu těles působí tečné opačně orientované síly v rovinách těchto podstav. Síly způsobují vzájemné posunutí jednotlivých vrstev tělesa, přičemž se nemění jejich vzdálenost (obr. 53). Např. šroub, nýt, …
5. deformace kroucením (krutem) - je způsobena dvěma silovými dvojicemi, jejichž momenty jsou stejné velké, ale mají opačný směr (obr. 55). Např. hřídele strojů, vrtáky při vrtání, šrouby během utahování, …
V praxi se daleko častěji opět vyskytují deformace složené z několika jednoduchých deformací.
Obr. 51 | Obr. 52 | Obr. 53 |
Obr. 54 | Obr. 55 |
bruselske atomium | [4 kB] | [Uložit] | defektoskopie civka | [4 kB] | [Uložit] |
defektoskopie kapalina | [4 kB] | [Uložit] | deformace | [4 kB] | [Uložit] |
deformace tah | [4 kB] | [Uložit] | mereni tvrdosti I | [4 kB] | [Uložit] |
mereni tvrdosti II | [4 kB] | [Uložit] | pavouci vlakno | [4 kB] | [Uložit] |