Plyn při nízkém a vysokém tlaku

Odčerpáme-li z nádoby při stálé teplotě plyn, zmenšuje se hustota molekul  v nádobě a snižuje se jeho tlak. Zmenšení hustoty molekul plynu v nádobě má vliv na volnou dráhu molekul l - délka přímočarého úseku mezi dvěma po sobě jdoucími srážkami molekuly s jinou molekulou. Pro popis vlastností plynu má význam statistická veličina: střední volná dráha molekuly , která je aritmetickým průměrem volných drah všech molekul. Tato střední volná dráha molekuly se postupně s klesajícím tlakem zvyšuje a to tak, že  nepřímo úměrná tlaku. Současně s poklesem tlaku dochází ke zmenšování střední srážkové frekvence molekul z, která je určena počtem srážek jedné molekuly za jednotku času. Při velmi nízkých tlacích (už od tlaku řádově ) jsou střední volné dráhy molekul větší než obvyklé rozměry nádoby (několik set metrů a více), takže ke vzájemným srážkám molekul nedochází.

Při stlačování plynu za stálé teploty roste tlak plynu, zvětšuje se hustota molekul  a zmenšuje se jejich střední volná dráha . Při vysokém tlaku již nelze zanedbat přitažlivé síly, kterými na sebe molekuly vzájemně působí, ani vlastní objem molekul. Při dostatečně vysokých tlacích a dostatečně nízkých teplotách vznikají mezi molekulami vazby a plyn se mění v kapalinu.