Raketový motor pracuje na stejném principu jako motor proudový. Nemá ale ani turbínu ani kompresor, protože palivo i okysličovadlo nutné k hoření paliva je do spalovací komory motoru přiváděno ze samostatných nádrží. Proto je raketový motor nezávislý na ovzduší a může pracovat i mimo zemskou atmosféru. Existují dva základní typy:
1. na pevné palivo
2. na kapalné palivo (většinou kapalný vodík)
Schéma raketového motoru na pevné palivo je na obr. 38. Palivo i okysličovadlo se mísí s pryžovým pojivem do tvaru válečku, který tvoří střelivinu (6) (podobně jako světlice ohňostroje) a je umístěn ve spalovací komoře (1). Jiskra ze zážehového zařízení (3) zapálí váleček na jednom konci a explozivní reakce vytlačuje plynné produkty ze spalovacího kanálu (5) tryskou (2) ven. 4 je plášť rakety.
Obr. 38 | Obr. 39 |
Velikost tahu závisí na tom, jaká část válečku je v danou chvíli exponována. Většina válečků je dutá. Je-li dutina kulatá, spalováním střeliviny se hořící povrch zvětšuje a tím se zvětšuje i tah během letu. Má-li dutina hvězdicovitý tvar, zůstává tah konstantní. Má-li se tah během letu různě měnit, je nutno volit střelivinu s různými kombinacemi průřezů.
Na obr. 39 je schematicky znázorněn raketový motor na kapalné palivo. To se nachází v nádrži 3. Nádrž 1 obsahuje stlačený plyn, který přes regulační ventil 2 žene kapalné palivo i okysličovadlo 4 do spalovací komory 5. Zde palivo explozivně shoří a výtokovou tryskou 6 je tryská ven. Při spalování se uvolňuje takové množství tepla, že třeba výtokovou trysku chladit kapalným palivem.
Výkon raketového motoru na kapalné palivo lze na rozdíl od raketového motoru na pevné palivo plynule regulovat pomocí řady ventilů.