Veličiny, s nimiž se setkáváme při studiu fyziky, je možné rozdělit do dvou základních skupin:
1. skalární fyzikální veličiny (skaláry) - jsou fyzikální veličiny, které jsou plně určeny jen číselnou hodnotou a měřící jednotkou. Mezi skaláry patří např. hmotnost, čas, délka, objem, teplota, …
2. vektorové fyzikální veličiny (vektory) - jsou fyzikální veličiny, k jejichž úplnému určení je nutno znát nejen jejich číselnou hodnotu a měřící jednotku, ale i směr - např. rychlost, zrychlení, síla, …
Vektorové fyzikální veličiny zobrazujeme geometricky orientovanou úsečkou, jejíž délka znázorňuje velikost vektoru (tj. hodnotu veličiny), její orientace pak směr vektoru.
U vektorových fyzikálních veličin je třeba rozlišovat veličinu jako takovou a její velikost. Tvrzení „Rychlost auta je .“ je z fyzikálního hlediska nesmyslné! Správně je „Velikost rychlosti auta je .“ Rychlost je totiž vektorová veličina a číselnou hodnotu má jen velikost! Směr číselnou hodnotu nemá!
Fyzikální veličiny mohou být i záporné - a to i takové, u kterých to není běžné. Znaménko „mínus“ má totiž ve fyzice i trošku jiný význam než v matematice. Zvláště u vektorových fyzikálních veličin. Vyjde-li velikost vektorové fyzikální veličiny záporná, znamená to, že vektor této veličiny míří opačným směrem, než jsme předpokládali, než byl zobrazen v obrázku, … Při měření této veličiny příslušným přístrojem, bychom získali velikost veličiny kladnou.
Např. teplota je v pořádku a snad každý s ní má zkušenost. Když se ale objeví, že velikost rychlosti je , může to na první pohled vypadat podivně. Ve skutečnosti je to v pořádku, pokud si uvědomíme, že rychlost jako taková je vektorová fyzikální veličina. Informace říká, že velikost rychlosti pohybu hmotného bodu je , ale hmotný bod se pohybuje opačným směrem, než jsme předpokládali, než druhý hmotný bod, …