« »

Vodorovný vrh

koná těleso, jemuž udělíme počáteční rychlost ve směru vodorovném. Výsledný pohyb vzniká složením volného pádu a rovnoměrného přímočarého pohybu ve směru vodorovném. Jeho trajektorií je část paraboly, jejíž vrchol je v místě vrhu. Po snadnější popis vrhu si jeho trajektorii zakreslíme do souřadnicové soustavy Oxy tak, že místo vrhu má souřadnice , kde h je výška, z níž je těleso vrženo.

Souřadnice bodu B, v němž se těleso nachází za dobu t od okamžiku vrhu jsou: a . Největší vzdálenost od místa vrhu měřená ve vodorovné rovině se nazývá délka vrhu d. V této vzdálenosti těleso končí svůj pohyb a ocitá se v bodě . V okamžiku dopadu tedy platí: . Odtud pro dobu dopadu tělesa vyplývá a po dosazení do vztahu dostáváme délku vrhu: . Délka vrhu závisí na velikosti počáteční rychlosti a na výšce, z níž bylo těleso vrženo.

Obr. 72

V praxi: výstřel z pušky ve vodorovném směru, volejbalové podání „horem“, při kterém se míč pohybuje vodorovně; …

Střelec, který vystřelil z pušky ve vodorovném směru, vidí volný pád kulky. Pohyb ve vodorovném směru ze svého pohledu nevidí. Kdyby to bylo možné a další kamarád - trpaslík by běžel přesně pod letící střelou, zaznamenal by pouze rovnoměrný přímočarý pohyb střely - volný pád by nebyl schopen ze svého pohledu zaznamenat. Roli těchto dvou pozorovatelů hrají osy kartézského systému souřadnic: trpaslík - osa x (vodorovný směr), střelec - osa y (svislý směr). Kamarád střelce, který stojí kousek vedle střelce, zaznamená pohyb střely jako vodorovný vrh.


Multimedialní obsah

Audio č.1 [1.26 MB] [Uložit] vrh james bond [129.21 kB] [Uložit]
vrh pas na uhli [121.19 kB] [Uložit] vystrel z dela [166.95 kB] [Uložit]