Kruhové převody jsou mechanismy určené k přenosu kruhového pohybu. Podle svého účelu mohou buď „snižovat otáčky motoru“ nebo je „zvyšovat“. Pohání-li jeden motor více mechanismů s různými otáčkami (tj. s různou frekvencí), je nutné použít vhodné kruhové převody. Nejjednodušší je jednostupňový převod, který je složen ze dvou převodových kol, která mohou být ve styku:
1. přímém - obě kola se vzájemně dotýkají (obr. 38a)
2. nepřímém - přenos pohybu je zprostředkován ohebným pásem (obr. 38b)
Na základě toho můžeme převody detailněji rozdělit:
1. přímé
a) třecí - navíjení nitě u starších šicích strojů, …
b) ozubené - kolečka v hodinovém strojku, …
2. nepřímé
a) řemenové - pohon auta - z motoru je pohyb přenášen klínovým řemenem, …
b) lanové - vlek pro lyžaře, …
c) řetězové - jízdní kolo, …
![]() |
Obr. 38 |
Kolo převodu, které je roztáčeno vnější silou, se nazývá hnací, kolo, které je roztáčeno hnacím kolem, se nazývá hnané. Jestliže nedochází ke skluzu, platí pro velikosti obvodových rychlostí a
jednotlivých kol:
. Po dosazení získáme
a po úpravě dostaneme
, kde
(resp.
) je frekvence otáčení hnacího (resp. hnaného) kola,
,
jejich poloměry a i převodový poměr. Mohou nastat případy:
1. - převod do pomala
2. - převod do rychla
Pro ozubený a řetězový převod platí: , u převodů třecích, řemenových a lanových převodový poměr nepatrně kolísá.
Pro ozubený převod je možné dále uvažovat, že kolo hnací (resp. hnané) má (resp.
) zubů a jejich vzájemná vzdálenost je d. Potom je možné pro obvod
kola hnacího (resp.
kola hnaného) psát:
resp.
. Odtud lze již určit převodový poměr:
.
Na přehazovačce jízdního kola se používá převod do rychla - zadní pastorek má ve srovnání s předním řetězovým kolem, na němž jsou připevněny šlapky, menší poloměr (a tedy i méně zubů) a proto se otáčí s větší frekvencí.
Pozor!!! Volba indexů (tj. „1“ pro kolo hnací a „2“ pro kolo hnané) není vždy dodržována.
![]() |
[4 kB] | [Uložit] | ![]() |
[4 kB] | [Uložit] |