Tíha a tíhová síla

Od veličiny tíhová síla odlišujeme veličinu tíha tělesa . Zásadní rozdíl, který obě veličiny odlišuje, je v jejich vzniku. Tíhová síla vzniká působením tíhového pole Země na dané těleso, zatímco tíha vyjadřuje působení tělesa umístěného v tíhovém poli Země na jiná tělesa. Tíha tělesa se projevuje jako tlaková síla působící na vodorovnou podložku nebo jako tahová síla napínající závěs.

Obě veličiny se také liší ve svém působišti (viz obr. 71). Působiště tíhové síly klademe do těžiště tělesa, působiště tíhy leží na stykové ploše tělesa s podložkou nebo v bodě závěsu. V daném místě nad povrchem Země jsou ale obě veličiny stejné (mají stejný směr i velikost).

Obr. 71	Obr. 72

Tíha a tíhová síla se tedy liší hlavně svým působištěm.

Projevuje-li se účinek tíhy daného tělesa na jiné těleso, je těleso ve stavu tíže.

Kniha ležící na stole, skokan visící na laně bungeejumpingu, …

Jestliže tento účinek vymizí, hovoříme o stavu beztíže (beztížném stavu). Tento stav lze demonstrovat například volným pádem tělesa. Zavěšený siloměr v levé části obr. 72 ukáže tíhu zavěšeného závaží. Siloměr, který necháme padat volným pádem ukáže nulovou výchylku.

Stejně tak je ve stavu beztíže těleso, které je vrženo libovolným směrem v homogenním tíhovém poli Země.

Skok z můstku do vody (až do kontaktu s vodou), skok skokana bugeejumpingu (až do hloubky, která je shodná s délkou lana, na němž je skokan přivázán, hod oštěpem, vrh koulí, výskok z podlahy, …

Na porovnávání tíhy je založeno určování hmotnosti těles na rovnoramenných vahách. Známe-li tíhu (a tedy i hmotnost) závaží a jsou-li váhy v rovnováze, známe také tíhu (a tedy i hmotnost) závaží.